Zde jsem sepsala základní charakteristiky několika surovin, které používám. Některé suroviny nejsou běžnou součástí klasické české kuchyně, ale rozhodně stojí za to je vyzkoušet a určitě si je také zamilujete. Spousta z nich je už k dostání v běžných supermarketech (Lidl, Tesco, Kaufland, ...). Pokud neseženete v běžném supermarketu, tak zajděte do obchodu se zdravou výživou, popř. objednejte na Internetu, kde najdete všechno i mnohem více :)
SEMENA, SUŠENÉ OVOCE, OŘECHY
SEMENA, SUŠENÉ OVOCE, OŘECHY
 |
| Zdroj: http://www.stockphotos.cz |
Chia semínka obsahují řadu antioxidantů a omega 3 mastných kyselin. Přispívají k rychlejší stavbě svalů a tkání, takže jej využívají kulturisté, ale i atleti při dlouhodobé námaze. Obsahují totiž velké množství sacharidů, bílkovin (2x více než v jiných semenech), zdravých tuků, kyseliny alfa linoleové a omega-3 mastné kyseliny. Ty tvoří až 60 % z celkového obsahu tuku v chia obsažených. Omega-3 mastné kyseliny snižují hladinu cholesterolu v krvi a mají pozitivní účinky na kardiovaskulární systém. Dále chia semínka obsahují množství vlákniny, dvojnásobné množství draslíku, než je obsaženo v banánech a pětinásobné množství vápníku, než je v mléce, sodík, železo, zinek, fosfor, magnesium, vitamin A, thiamin, riboflavin, niacin, kyselinu listovou, vitamin C, vitamin E, mangan. Také jej používají těhotné a kojící ženy, senioři, či ženy jako prevence osteoporózy. Konzumace chia je prevencí celé řady onemocnění. Semínka namočte, po pár hodinách změknou a utvoří rosol, který můžete ochutit, nebo konzumovat bez ochucení. Lze přidávat do jogurtů a přesnídávek.
Konopné semínko obsahuje 20 aminokyselin, z toho 8 esenciálních, které si tělo nedokáže vytvořit.Také obsahuje mastné kyseliny omega 3 a omega 6 ve vhodné kombinaci,rostl.steroly,vitamíny: A,B1,
B2,B3,B6,F.PP,dále minerály:Mg,Fe,P,K,Ca,Zn,J,K. Nejlepší je konzumovat semínko v syrovém stavu. Namočte jej přes noc ve vodě. Takto upravené semínko přidejte do ranních ceálií, pomazánek a pod. Dobré je kombinovat jej s Chia semínkem, které je supertonikem pro organismus.
B2,B3,B6,F.PP,dále minerály:Mg,Fe,P,K,Ca,Zn,J,K. Nejlepší je konzumovat semínko v syrovém stavu. Namočte jej přes noc ve vodě. Takto upravené semínko přidejte do ranních ceálií, pomazánek a pod. Dobré je kombinovat jej s Chia semínkem, které je supertonikem pro organismus.
MOŘSKÉ ŘASY, HOUBY
 |
| Zdroj: http://www.rozumnehubnuti.cz |
Hlíva ústřičná je dřevokazná houba, rostoucí převážně na listnatých stromech, z nichž si bere živiny, které potřebuje a které prospívají i našemu organizmu. Příznivé účinky, které má hlíva ústřičná znali již před staletími staří Číňané. Účinky hlívy jsou jedinečné a proto se tu musíte dozvědět o účincích jaké má hlíva na lidské zdraví. Mezi hlavní účinky patří posílení imunity organismu, pozitivní vliv na infekce a záněty, krevní tlak a zlepšení stavu cévního systému. Hlíva ústřičná a její účinky jsou využívány také pro zlepšení peristaltiky střev, při alergii, pro zlepšení metabolismu, regenerace organismu a snížení cholesterolu.
Houby černé Jidášovo ucho - Tradice používání Jidášova ucha sahá do staré Číny. Tam bylo nejen vyhledávanou pochoutkou a ingrediencí čínské kuchyně, ale postupně se přišlo i na jeho léčivé účinky.
Nejprve se tato houba používala na obklady při zánětech očí a krku. Později se z ní dokonce začaly vyrábět krémy proti vráskám. Staří Číňané používali Jidášovo ucho také k léčení hemoroidů, což bylo později převzato i západním léčitelstvím. Aplikuje se také při problémech se zažíváním a při bolestech břicha a žaludku. Látky, které obsahuje, pomáhají redukovat vysoký krevní tlak, čistí krev a používají se jako prevence proti kornatění cév, trombóze a infarktu.
Jidášovo ucho se také předepisuje jako stimulant imunity lidského těla. Účinkuje jako prevence proti nemocem, vhodné je ale i jako podpora při rekonvalescenci po nemoci nebo jiné tělesné zátěži (např. po porodu). Jidášovo ucho obsahuje i množství minerálních látek, např. vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík. Ty a další obsažené látky pomáhají při již zmíněné podpoře obranyschopnosti těla, ale také zlepšují kvalitu vlasů, nehtů a pleti a pozitivně ovlivňují funkci vnitřních orgánů. Najdeme v něm i antioxidanty - látky pohlcující volné radikály - pomáhá nám tedy i s celkovým čištěním těla.
LUŠTĚNINY
Červená čočka je druhem čočky, která se prodává slupky zbavená a která je uvnitř spíše než červená oranžová. Červená čočka je bohatým zdrojem železa, selenu, fosforu, zinku, vitamínu B6. Obsahuje vlákninu, která povzbuzuje činnost střev a pomáhá proti zácpě. Škroby obsažené v luštěninách se (díky obsahu vlákniny) pomalu vstřebávají a umožňují tak rovnoměrné uvolňování glukózy do krve. To je důležité zejména pro diabetiky, ale nejenom pro ně.
Cizrna je jednou z prvních domestikovaných luštěnin. Pěstována byla již před 7500 lety v Sýrii nebo jihovýchodním Turecku. Největším pěstitelem cizrny je Indie, dále se cizrna pěstuje například v Turecku, na Středním východě, v severní Africe nebo také v Austrálii. Díky svým významným terapeutickým vlastnostem je cizrna potravinou vhodnou pro lidi žijící v současném uspěchaném světě. Dodává tělu mnoho energie a je zdrojem nejdůležitějších živin. Pomáhá snižovat cholesterol, předcházet zácpě a posilovat nervovou soustavu. Cizrna se doporučuje zvláště těm, kdo trpí stresem a depresí. Tato luštěnina je ideální pro těhotné ženy, protože je bohatá na kyselinu listovou, která chrání plod před vrozenými vadami nervové soustavy. Vláknina v cizrně přirozeným způsobem stimuluje peristaltiku střev a posouvá stolici dolní částí trávicího traktu.
Čočka velkozrnná je potravina velmi bohatá na železo, vlákninu, bílkoviny a také je čočka významný zdroj energie. Čočka velkozrnná má jak název napovídá velká zrna. Je snadná na přípravu, protože se nemusí před vařením namáčet. Zároveň si po uvaření drží svůj tvar. Nejen z výše zmíněných důvodů je čočka obecně velmi oblíbená potravina v evropské kuchyni. Díky vysokému obsahu železa a kyseliny listové patří čočka mezi nejlepší jídla udržující rovnováhu cukru v krvi. Je velice vhodná i pro diabetiky. Čočka má nízký glykemický index a obsahuje složité sacharidy. Čočka je vysoce energetická a výživná luštěnina s nízkým obsahem tuků. Je také výborným zdrojem nerozpustné vlákniny, která pomáhá pravidelné činnosti střev. Čočka obsahuje také vlákniny rozpustné, jež snižují hladinu cholesterolu. Je účinná i proti únavě, protože doplňuje zásoby železa a vitamíny skupiny B.
Fazole adzuki vynikají jemnou oříškovou chutí. Obsahují dostatek bílkovin, fosforu a vápníku a jsou i velmi syté a výživné. Doporučují se při ledvinových onemocněních. Čím je fazole tmavší, tím má výraznější chuť a její proteiny jsou stravitelnější. Ten, kdo někdy jedl pokrm z fazolí, nemůže říct, že by od stolu odešel hladový. V oblastech, kde se konzumuje hodně luštěnin (fazole, čočky nebo cizrny), umírá méně lidí na infarkt myokardu. Fazole adzuki pocházejí z Číny a v současnosti se pěstují po celé jihovýchodní Asii.
Fazole Mungo jsou malé olivově zelené fazolky. Jsou velice snadno stravitelné s příjemnou chutí. Patří k nejlepším potravinám k naklíčení. Klíčení Fazole Mungo je velmi rychlé. Naklíčená semena Mungo jsou velký zdroj bílkovin, železa, a vitamínů skupiny B. V naklíčeném stavu se fazole Mungo dají konzumovat syrové a jsou vhodné do salátů, pomazánek i na obložené chlebíčky. Naklíčené Mungo chutná podobně jako čerstvý hrášek. Na světě najdeme přes 100 druhů fazolí lišících se svou chutí, tvarem i barvou. Fazole jsou velmi zdravá potravina. Obecně luštěniny patří mezi nejzdravější potraviny. Výborné jsou na polévky, do rizota, na pomazánky, do salátů, či jako příloha. Živiny: vitamín B1, vitamín B3, vitamín B5, vitamín B6, vitamín E, biotin, kyselina listová, vápník, měď, jod, železo, mangan, hořčík, fosfor, draslík, selen, zinek, vláknina, bílkovina, složité sacharidy,... Blahodárné účinky munga: protirakovinné, antioxidační, detoxikační, prospívá srdci, trávení a pleti a další. Návod k přípravě munga: Příprava fazole mungo je stejná jako u ostatních luštěnin. Mungo namočíme přes noc na 10 - 12 hodin. Vodu vylijeme, fazole propláchneme a dáme do nové vody vařit. Délka vaření je 30 až 80 minut - dle stáří semen. Obvykle 45 minut. Osolíme až po uvaření. Mungo můžeme i klíčit a jíst syrové. Použití v kuchyni: Mungo se může vařit i klíčit a jíst syrové. Mungo je vhodné do polévek, jako příloha k obilným pokrmům, do nákypů,...
Sojové boby - Jedná se o velmi cennou luštěninu bohatou na bílkoviny, obsahuje totiž všechny esenciální aminokyseliny potřebné pro život. Sója je zásadotvorná, podporuje odolnost vůči rakovině díky fytolátkám a obsahem vitamínů a minerálů dobře dělá nervové soustavě. Dodává dobře vstřebatelný vápník a rozhodně nezatěžuje naše cévy od cholesterolu. Může se jíst jen jako boby , ale dnes i běžně v podobě tofu, jako tempeh, různé pomazánky a salámy či párky vyrobené ze sóje. Běžně se používá sojová omáčka, sojové mléko a sojové maso. Obsahuje tyto živiny: Vitamíny B1,B2,B3,B5,B6,E,K, beta-karoten,biotin,kyselinu listovou,vápník,měď, jód,železo,hořčík,mangan,fosfor,draslík,selen,zinek, vlákninu,bílkoviny,složité sacharidy,omega-3 a omega -6 nenasycené mastné kyseliny, lecitin. Před použitím se musí boby namočit do vody tak na 12 hodin. Poté se voda slije a dá se nová a vaří se boby tak 1,5 hodin a nebo v papiňáku polovinu doby.
MOUKY
Zdroj: http://www.mouky.cz/
 |
| Zdroj: http://www.foodish.eu |
Cizrna je jednou z prvních domestikovaných luštěnin. Pěstována byla již před 7500 lety v Sýrii nebo jihovýchodním Turecku. Největším pěstitelem cizrny je Indie, dále se cizrna pěstuje například v Turecku, na Středním východě, v severní Africe nebo také v Austrálii. Díky svým významným terapeutickým vlastnostem je cizrna potravinou vhodnou pro lidi žijící v současném uspěchaném světě. Dodává tělu mnoho energie a je zdrojem nejdůležitějších živin. Pomáhá snižovat cholesterol, předcházet zácpě a posilovat nervovou soustavu. Cizrna se doporučuje zvláště těm, kdo trpí stresem a depresí. Tato luštěnina je ideální pro těhotné ženy, protože je bohatá na kyselinu listovou, která chrání plod před vrozenými vadami nervové soustavy. Vláknina v cizrně přirozeným způsobem stimuluje peristaltiku střev a posouvá stolici dolní částí trávicího traktu.
Čočka velkozrnná je potravina velmi bohatá na železo, vlákninu, bílkoviny a také je čočka významný zdroj energie. Čočka velkozrnná má jak název napovídá velká zrna. Je snadná na přípravu, protože se nemusí před vařením namáčet. Zároveň si po uvaření drží svůj tvar. Nejen z výše zmíněných důvodů je čočka obecně velmi oblíbená potravina v evropské kuchyni. Díky vysokému obsahu železa a kyseliny listové patří čočka mezi nejlepší jídla udržující rovnováhu cukru v krvi. Je velice vhodná i pro diabetiky. Čočka má nízký glykemický index a obsahuje složité sacharidy. Čočka je vysoce energetická a výživná luštěnina s nízkým obsahem tuků. Je také výborným zdrojem nerozpustné vlákniny, která pomáhá pravidelné činnosti střev. Čočka obsahuje také vlákniny rozpustné, jež snižují hladinu cholesterolu. Je účinná i proti únavě, protože doplňuje zásoby železa a vitamíny skupiny B.
Fazole adzuki vynikají jemnou oříškovou chutí. Obsahují dostatek bílkovin, fosforu a vápníku a jsou i velmi syté a výživné. Doporučují se při ledvinových onemocněních. Čím je fazole tmavší, tím má výraznější chuť a její proteiny jsou stravitelnější. Ten, kdo někdy jedl pokrm z fazolí, nemůže říct, že by od stolu odešel hladový. V oblastech, kde se konzumuje hodně luštěnin (fazole, čočky nebo cizrny), umírá méně lidí na infarkt myokardu. Fazole adzuki pocházejí z Číny a v současnosti se pěstují po celé jihovýchodní Asii.
Fazole Mungo jsou malé olivově zelené fazolky. Jsou velice snadno stravitelné s příjemnou chutí. Patří k nejlepším potravinám k naklíčení. Klíčení Fazole Mungo je velmi rychlé. Naklíčená semena Mungo jsou velký zdroj bílkovin, železa, a vitamínů skupiny B. V naklíčeném stavu se fazole Mungo dají konzumovat syrové a jsou vhodné do salátů, pomazánek i na obložené chlebíčky. Naklíčené Mungo chutná podobně jako čerstvý hrášek. Na světě najdeme přes 100 druhů fazolí lišících se svou chutí, tvarem i barvou. Fazole jsou velmi zdravá potravina. Obecně luštěniny patří mezi nejzdravější potraviny. Výborné jsou na polévky, do rizota, na pomazánky, do salátů, či jako příloha. Živiny: vitamín B1, vitamín B3, vitamín B5, vitamín B6, vitamín E, biotin, kyselina listová, vápník, měď, jod, železo, mangan, hořčík, fosfor, draslík, selen, zinek, vláknina, bílkovina, složité sacharidy,... Blahodárné účinky munga: protirakovinné, antioxidační, detoxikační, prospívá srdci, trávení a pleti a další. Návod k přípravě munga: Příprava fazole mungo je stejná jako u ostatních luštěnin. Mungo namočíme přes noc na 10 - 12 hodin. Vodu vylijeme, fazole propláchneme a dáme do nové vody vařit. Délka vaření je 30 až 80 minut - dle stáří semen. Obvykle 45 minut. Osolíme až po uvaření. Mungo můžeme i klíčit a jíst syrové. Použití v kuchyni: Mungo se může vařit i klíčit a jíst syrové. Mungo je vhodné do polévek, jako příloha k obilným pokrmům, do nákypů,...
Sojové boby - Jedná se o velmi cennou luštěninu bohatou na bílkoviny, obsahuje totiž všechny esenciální aminokyseliny potřebné pro život. Sója je zásadotvorná, podporuje odolnost vůči rakovině díky fytolátkám a obsahem vitamínů a minerálů dobře dělá nervové soustavě. Dodává dobře vstřebatelný vápník a rozhodně nezatěžuje naše cévy od cholesterolu. Může se jíst jen jako boby , ale dnes i běžně v podobě tofu, jako tempeh, různé pomazánky a salámy či párky vyrobené ze sóje. Běžně se používá sojová omáčka, sojové mléko a sojové maso. Obsahuje tyto živiny: Vitamíny B1,B2,B3,B5,B6,E,K, beta-karoten,biotin,kyselinu listovou,vápník,měď, jód,železo,hořčík,mangan,fosfor,draslík,selen,zinek, vlákninu,bílkoviny,složité sacharidy,omega-3 a omega -6 nenasycené mastné kyseliny, lecitin. Před použitím se musí boby namočit do vody tak na 12 hodin. Poté se voda slije a dá se nová a vaří se boby tak 1,5 hodin a nebo v papiňáku polovinu doby.
MOUKY
Zdroj: http://www.mouky.cz/
 |
| Zdroj: http://zezivotanasikuchyne.wordpress.com |
Mouka špaldová - V současnosti je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice, s vyšším podílem minerálních látek a bílkovin. Současně je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro alergické jedince. Proto ji mohou lidé s alergií na pšenici použít jako náhradu pšenice. Nesmíme ovšem zaměnit alergii na pšenici s celiakií. Špalda není bezlepková a není vhodná pro bezlepkovou dietu. Pšenice špalda je prastará obilovina, která nebyla šlechtěna, tudíž si zachovala mnoho důležitých a cenných látek.
Vyznačuje se jemnou oříškovou příchutí, slouží jako zdravější alternativa ke klasické pšeničné mouce, velmi dobře kyne.
Mouka pohanková - Pohanka obsahuje draslík, fosfor, vápník, železo, měď, mangan, zinek. Z vitamínů skupinu B, cholin, rutin a tokoferol (E). Nejvíce je tato obilnina ceněna pro vysoký obsah bioflavonidu, rutinu, obsaženého v semenech i slupkách. Působí léčivě na cévy v celém organismu. Vrací jim pružnost a spolu s přítomným vitamínem E léčí na cévách chorobné změny. Zmírňuje potíže s křečovými žílami na nohou. Účinek rutinu ještě násobí vitamín C, proto je nezbytné jíst k pohance syrovou zeleninu. Rutin s vitaminem C snižuje riziko trombózy, infarktu či mozkové mrtvice. Pravidelná konzumace pohanky (alespoň tři krát týdně) spolu s pitím odvaru z lněného semene a zvýšeným příjmem vlákniny vyléčí během měsíce hemoroidy. Pohanka je rovněž velmi výhodná k detoxikaci při těhotenství a vůbec jakékoli autointoxikaci (sebeotravě). Známý je léčebný účinek pohanky při praskání žilek v oku, obličeji, při zvýšené krvácivosti, žaludečních a dvanáctníkových vředech, střevních nádorech či při silné a déletrvající menstruaci. Obsah vitaminů B 1 a B 2 pomáhá tělu aktivovat energii podporující činnost nervů. Příznivě ovlivňuje stavy podrážděnosti, nechutenství a bolesti hlavy. Velmi důležitým vitaminem obsaženým v pohance je cholin, který regeneruje jaterní buňky po poškození chorobami a alkoholem. Zároveň napomáhá při odbourávání nahromaděného tuku v játrech. Pohanka obsahuje kyselinu linoleovou, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi a působí proti srážení krve v cévách. Lipidy z pohanky obsahují 0,2 procenta fyziologicky aktivních rostlinných sterolů - sitosterol a compesterol, které snižují vstřebávání cholesterolu z potravy. Vzhledem k obsahu škrobů a plnohodnotné bílkoviny podobné živočišným (aminokyselinám lyzinu, metioninu a triptofanu) poskytuje pohanka vynikající plnohodnotnou stravu. Minerální látky a stopové prvky (zvláště vápník) jsou v pohance významné při těhotenství a v geriatrii (tedy pro starší občany). Pohanka je bezlepkovou obilninou. To ocení zejména diabetici a pacienti, pro které je bezlepková dieta životní nutností.
Tyto hodnoty jsou však zachovány pouze v mechanicky loupané pohance. Ve světě se pohanka běžně zpracovává termickým způsobem, který spočívá v zahřívání pohanky při vysokých teplotách (nad 200°C).
Mouka cizrnová je vhodná na zahušťování, pro přípravu pomazánek, přílohových pokrmů a polévek. Mouka je tepelně ošetřená, při použití není nutno dlouze vařit. Cizrna je lehce stravitelná luštěnina, která obsahuje kvalitní bílkoviny a esenciální mastné kyseliny, je bohatým zdrojem vápníku, železa a vitamínu B. Má příjemnou oříškovou chuť.
Mouka jáhlová - Jáhly vznikají loupáním prosa. Výsledným produktem jsou asi milimetr velké žluté kuličky. Jáhly bývaly u našich předků velmi frekventovanou potravinou. Do příchodu rýže na evropský kontinent tvořily důležitou součást běžné stravy. Jáhly neobsahují lepek, mohou je konzumovat i lidé trpící celiakií. Základní živinou v jáhlech jsou sacharidy. Jáhly jsou dobrým zdrojem draslíku, hořčíku, fosforu, železa, mědi, zinku. Z vitamínů převažují vitamíny skupiny B. Jáhlová mouka vhodná pro bezlepkovou dietu, peče se z ní výborné pečivo, placky i nejrůznější sladké sušenky. Obsahuje vlákninu.
Mouka sojová je vynikajícím zdrojem cenných bílkovin. Sójová mouka neobsahuje žádný lepek, v receptech na přípravu pečiva je proto třeba používat ji pouze jako přídavek – obvykle k mouce pšeničné. Sója je zásadotvorná a má vysoký obsah řady cenných minerálů. Její vysoký obsah vitaminů B1 a B3, lecitinu, vápníku a hořčíku velmi příznivě působí na nervovou soustavu.
OBILNINY
 |
| Zdroj: http://zeny.e15.cz |
Kuskus je tradiční marocké lidové jídlo. Jedná se o obilný výrobek z tvrdé pšenice, která se nejprve zpracuje na krupici a dále formuje do kuliček. Ty jsou poté napařovány a vysoušeny. Lze jej vařit s mlékem, zeleninou, luštěninami, masem či s ovocem.
Bulgur je polotovar připravený z naklíčené, usušené, nahrubo rozlámané a uvařené pšenice. Jedná se o tradiční, lehce stravitelný pokrm, který je hojně užívaný v zemích Blízkého Východu. Planeta Země každý rok vydá 600 milionů tun pšenice, které poskytnou potravu miliardám lidí. Tato obilnina zůstává základem výživy člověka a poskytuje potravu většímu počtu obyvatel planety než kterákoliv jiná plodina. V celém zrnu pšenice se nacházejí všechny potřebné živiny – včetně vlákniny. Sacharidy tvoří až 62 % zrna. Většinou se vyskytují ve formě škrobu a jen asi 1 až 2 % tvoří jednoduché cukry.
Jáhly jsou dobře stravitelné, výživné, velmi chutné a přirozeně bezlepkové. Doporučují se lidem s onemocněním žaludku a slinivky. V kuchyni mají velmi široké využití.
Proso spolu s pšenicí patří mezi nejstarší kulturní plodiny Evropy. Jáhly vznikají z prosa odstraněním semenné slupky z obilky. Jsou bohatým zdrojem zejména sacharidů, ale i bílkovin a tuků. Tuků obsahují více než ostatní obiloviny (s výjimkou ovsa). Velký podíl z nich tvoří nenasycené mastné kyseliny. Jáhly jsou bohaté na hořčík, železo a kyselinu křemičitou. Z vitaminů jsou nejvíce zastoupeny vitamíny B1, B2 a PP. Působí příznivě na plíce a zuby, podporují růst vlasů, zamezují jejich vypadávání a lámání nehtů. Zpevňují kosti. Obsahem vápníku a hořčíku působí příznivě na srdce.
Pohanka obsahuje draslík, fosfor, vápník, železo, měď, mangan, zinek. Z vitamínů skupinu B, cholin, rutin a tokoferol (E). Nejvíce je tato obilnina ceněna pro vysoký obsah bioflavonidu, rutinu, obsaženého v semenech i slupkách. Působí léčivě na cévy v celém organismu. Vrací jim pružnost a spolu s přítomným vitamínem E léčí na cévách chorobné změny. Zmírňuje potíže s křečovými žílami na nohou. Účinek rutinu ještě násobí vitamín C, proto je nezbytné jíst k pohance syrovou zeleninu. Rutin s vitaminem C snižuje riziko trombózy, infarktu či mozkové mrtvice. Pravidelná konzumace pohanky (alespoň tři krát týdně) spolu s pitím odvaru z lněného semene a zvýšeným příjmem vlákniny vyléčí během měsíce hemoroidy. Pohanka je rovněž velmi výhodná k detoxikaci při těhotenství a vůbec jakékoli autointoxikaci (sebeotravě). Známý je léčebný účinek pohanky při praskání žilek v oku, obličeji, při zvýšené krvácivosti, žaludečních a dvanáctníkových vředech, střevních nádorech či při silné a déletrvající menstruaci. Obsah vitaminů B 1 a B 2 pomáhá tělu aktivovat energii podporující činnost nervů. Příznivě ovlivňuje stavy podrážděnosti, nechutenství a bolesti hlavy. Velmi důležitým vitaminem obsaženým v pohance je cholin, který regeneruje jaterní buňky po poškození chorobami a alkoholem. Zároveň napomáhá při odbourávání nahromaděného tuku v játrech. Pohanka obsahuje kyselinu linoleovou, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi a působí proti srážení krve v cévách. Lipidy z pohanky obsahují 0,2 procenta fyziologicky aktivních rostlinných sterolů - sitosterol a compesterol, které snižují vstřebávání cholesterolu z potravy. Vzhledem k obsahu škrobů a plnohodnotné bílkoviny podobné živočišným (aminokyselinám lyzinu, metioninu a triptofanu) poskytuje pohanka vynikající plnohodnotnou stravu. Minerální látky a stopové prvky (zvláště vápník) jsou v pohance významné při těhotenství a v geriatrii (tedy pro starší občany). Pohanka je bezlepkovou obilninou. To ocení zejména diabetici a pacienti, pro které je bezlepková dieta životní nutností.
Tyto hodnoty jsou však zachovány pouze v mechanicky loupané pohance. Ve světě se pohanka běžně zpracovává termickým způsobem, který spočívá v zahřívání pohanky při vysokých teplotách (nad 200°C).
OCHUCOVADLA, SLADIDLA APOD.
WURZL zeleninový bujon - Čistě rostlinný bujon, bez glutamátu, přidaných zvýrazňovačů chuti, ztužených tuků a cholesterolu. Hodí se na přípravu polévek, pro dochucení různých jídel, omáček i dresinků.
Agávový sirup je přírodním mexickým sladidlem na bázi fruktózy. Rostlina agáve je tradiční součástí stravy amerického jihozápadu a Mexika po celá staletí, domorodí Mexičané říkají šťávě z agáve „medová voda“ a agáve přezdívají „mexický strom života a dostatku“. Z listů se dříve vyráběl papír, z ostrých bodlin jehly na šití. Staří Aztékové považovali rostlinu agáve za posvátnou a věřili, že šťáva, která vytéká po naříznutí z listů a kořenů rostliny, čistí tělo a duši. Španělští dobyvatelé pak využili rostlinu po svém: fermentovali sladkou šťávu z agáve a získali tequilu. Sirup z agáve je vlastně zahuštěná šťáva z agáve. Surová šťáva z agáve se pravidelně sklízí z kaktusů divoce rostoucích ve středním Mexiku. Toto je obvykle práce domorodých Indiánů. Nejprve se odřízne vršek rostliny připomínající ananas a vydlabe střed. Na dutinu se položí kámen. Kaktus pustí šťávu, která se několik dní sbírá ve vydlabaném středu. Mléčně zabarvená šťáva se poté vybere z každé rostliny zvlášť. Tato šťáva má vysoký obsah polyfruktózy neboli inulinu, který se při šetrném zahušťování šťávy bez použití jakýchkoli chemikálií mění na jednoduchý cukr fruktózu. Sirup z agáve značky bio nebio pochází z kontrolovaného ekologického zemědělství, což znamená, že byl připraven z neošetřovaných rostlin rostoucích v průmyslem nezasažené krajině, a při jeho výrobě nebyly použity žádné chemické látky. Použití: Sirup z agáve je nejen zdravým, ale také chutným a všestranným sladidlem. Je skvělým doplněním medu, javorovému sirupu a dalších přírodních sladidel. Má menší viskozitu než med, a proto se snáze míchá s pokrmy. Příjemná chuť (lehounce připomínající javorový sirup) zvýrazní původní chuť jídla. Sirup můžete použít do ovocných salátů, jogurtů, na müsli a lupínky, palačinky a lívance, k oslazení čaje či kávy, limonád a ovocných nápojů. Je vhodný do salátových zálivek, marinád a grilovacích směsí. Je výborným sladidlem bylinkových čajů (ve srovnání s bílým cukrem).
Sirupem z agáve lze nahradit bílý cukr prakticky v kterémkoli pokrmu. V receptu nahraďte požadované množství cukru tříčtvrtečním množstvím sirupu a úměrně snižte množství tekutin stejně jako při použití medu. V pečených výrobcích vynikne jeho schopnost vázat vlhkost a zabraňovat vysoušení pečiva. Sirup z agáve má navíc dlouhou životnost, můžete jej skladovat až 3 roky a necukernatí.
Kokosový olej je lisovaný za studena. Je tepelně velmi stabilní a proto je vhodný k úpravám za vysokých teplot. Tuk neprská a nepění a je výborný na pečení a smažení. Vynikající k přípravě kokosového kari a sladkých desertů. TIPY: Kokosový olej je také vynikající k ošetření suché pokožky, do koupele a před a po opalování.
• má lahodnou chuť a vůni
• velmi snadno se tráví
• neobsahuje cholesterol
• pomáhá při hypoglykemii
• má vysokou tepelnou stabilitu
Kokosový olej obsahuje asi 45% mastné kyseliny laurové, zbytek tvoří hlavně kyseliny kaprová, kaprylová a myristová. Všechny mají schopnost narušit lipidové membrány kvasinek, bakterií i virů. Kokosový olej tedy funguje jako přírodní antibiotikum.
Miso Mugi pasta ječmenná má jemnou chuť a aroma. Je vyráběno rodinnou firmou s více než šedesátiletou tradicí, která zachovává tradiční výrobní postupy. Miso obsahuje řadu minerálů, vitaminů a celkově povzbuzuje organizmus. Látky obsažené v Misu mají příznivý vliv na trávení jiných potravin a podporují dobrou funkci trávicích šťáv v žaludku. Dále pomáhají odstraňovat nežádoucí mikroorganismy v zažívacím traktu. Vhodné pro vegany a vegetariány. Používá se do polévek, omáček, zálivek, pomazánek, při přípravě těstovin, k dochucení zeleniny, pro úpravu mořských řas. Rozmíchejte požadované množství ve vlažné vodě nebo zeleninovém vývaru. Miso by nemělo projít varem, a proto přidávejte vždy nakonec vaření a pokrm nechte před podáváním chvíli stát.
Tyto hodnoty jsou však zachovány pouze v mechanicky loupané pohance. Ve světě se pohanka běžně zpracovává termickým způsobem, který spočívá v zahřívání pohanky při vysokých teplotách (nad 200°C).
OCHUCOVADLA, SLADIDLA APOD.
 |
| Zdroj: http://zeny.e15.cz |
Agávový sirup je přírodním mexickým sladidlem na bázi fruktózy. Rostlina agáve je tradiční součástí stravy amerického jihozápadu a Mexika po celá staletí, domorodí Mexičané říkají šťávě z agáve „medová voda“ a agáve přezdívají „mexický strom života a dostatku“. Z listů se dříve vyráběl papír, z ostrých bodlin jehly na šití. Staří Aztékové považovali rostlinu agáve za posvátnou a věřili, že šťáva, která vytéká po naříznutí z listů a kořenů rostliny, čistí tělo a duši. Španělští dobyvatelé pak využili rostlinu po svém: fermentovali sladkou šťávu z agáve a získali tequilu. Sirup z agáve je vlastně zahuštěná šťáva z agáve. Surová šťáva z agáve se pravidelně sklízí z kaktusů divoce rostoucích ve středním Mexiku. Toto je obvykle práce domorodých Indiánů. Nejprve se odřízne vršek rostliny připomínající ananas a vydlabe střed. Na dutinu se položí kámen. Kaktus pustí šťávu, která se několik dní sbírá ve vydlabaném středu. Mléčně zabarvená šťáva se poté vybere z každé rostliny zvlášť. Tato šťáva má vysoký obsah polyfruktózy neboli inulinu, který se při šetrném zahušťování šťávy bez použití jakýchkoli chemikálií mění na jednoduchý cukr fruktózu. Sirup z agáve značky bio nebio pochází z kontrolovaného ekologického zemědělství, což znamená, že byl připraven z neošetřovaných rostlin rostoucích v průmyslem nezasažené krajině, a při jeho výrobě nebyly použity žádné chemické látky. Použití: Sirup z agáve je nejen zdravým, ale také chutným a všestranným sladidlem. Je skvělým doplněním medu, javorovému sirupu a dalších přírodních sladidel. Má menší viskozitu než med, a proto se snáze míchá s pokrmy. Příjemná chuť (lehounce připomínající javorový sirup) zvýrazní původní chuť jídla. Sirup můžete použít do ovocných salátů, jogurtů, na müsli a lupínky, palačinky a lívance, k oslazení čaje či kávy, limonád a ovocných nápojů. Je vhodný do salátových zálivek, marinád a grilovacích směsí. Je výborným sladidlem bylinkových čajů (ve srovnání s bílým cukrem).
Sirupem z agáve lze nahradit bílý cukr prakticky v kterémkoli pokrmu. V receptu nahraďte požadované množství cukru tříčtvrtečním množstvím sirupu a úměrně snižte množství tekutin stejně jako při použití medu. V pečených výrobcích vynikne jeho schopnost vázat vlhkost a zabraňovat vysoušení pečiva. Sirup z agáve má navíc dlouhou životnost, můžete jej skladovat až 3 roky a necukernatí.
Kokosový olej je lisovaný za studena. Je tepelně velmi stabilní a proto je vhodný k úpravám za vysokých teplot. Tuk neprská a nepění a je výborný na pečení a smažení. Vynikající k přípravě kokosového kari a sladkých desertů. TIPY: Kokosový olej je také vynikající k ošetření suché pokožky, do koupele a před a po opalování.
• má lahodnou chuť a vůni
• velmi snadno se tráví
• neobsahuje cholesterol
• pomáhá při hypoglykemii
• má vysokou tepelnou stabilitu
Kokosový olej obsahuje asi 45% mastné kyseliny laurové, zbytek tvoří hlavně kyseliny kaprová, kaprylová a myristová. Všechny mají schopnost narušit lipidové membrány kvasinek, bakterií i virů. Kokosový olej tedy funguje jako přírodní antibiotikum.
Miso Mugi pasta ječmenná má jemnou chuť a aroma. Je vyráběno rodinnou firmou s více než šedesátiletou tradicí, která zachovává tradiční výrobní postupy. Miso obsahuje řadu minerálů, vitaminů a celkově povzbuzuje organizmus. Látky obsažené v Misu mají příznivý vliv na trávení jiných potravin a podporují dobrou funkci trávicích šťáv v žaludku. Dále pomáhají odstraňovat nežádoucí mikroorganismy v zažívacím traktu. Vhodné pro vegany a vegetariány. Používá se do polévek, omáček, zálivek, pomazánek, při přípravě těstovin, k dochucení zeleniny, pro úpravu mořských řas. Rozmíchejte požadované množství ve vlažné vodě nebo zeleninovém vývaru. Miso by nemělo projít varem, a proto přidávejte vždy nakonec vaření a pokrm nechte před podáváním chvíli stát.
Kypřící prášek bez fosfátů (vinný kámen) je bezlepkový a bezfosfátový kypřící prášek do pečiva obsahuje vinný kámen (jehož krystalky najdete v sudech od vína), běžnou jedlou sodu a bio kukuřičný škrob. Používáme jej stejně jako běžný kypřící prášek, oblíbený je i při přípravě bezlepkového pečiva. Na 500 g sypkých surovin použijeme 3 lžičky (17 g) prášku. Běžný prášek do pečiva obsahuje tzv. difosforečnany, které dnes najdete nejen v běžném pečivu, ale i v tavených sýrech, v uzeninách i v různých práškových směsích pro výrobu nápojů. Tyto látky jsou zdrojem fosforu, jehož nadbytek může narušit rovnováhu mezi vápníkem a fosforem a zapříčinit tak nedostatek vápníku v těle a úbytek kostní hmoty.
Vinný kámen Kyselý vinan draselný, který se vysráží ve víně, když je vystaveno nižším teplotám. Na dně lahví tvoří drobné krystalky, někdy i velké shluky. Chuť vína to neovlivňuje, ve většině vinařských zemích se to nepovažuje za závadu. Vinný kámen, také kyselý vinan draselný, je bílý prášek získaný z usazeného vinného kamene uvnitř vinných beček při fermentaci vína (vinný kámen se napřed čistí). Není cítit a má nakyslou chuť. Chemický vzoreček je KHC4H4O6. V cukrářství se používá při šlehání bílků, které hodně nabydou a zůstanou tuhé. Proto se používá při pečení pěnového pečiva, pusinek a andělských dortů. Kypřící prášek z jedlé sody a vinného kamene má tendenci začít kypřit (rozkládat se) již při pokojové teplotě, proto je lepší těsto vkládat do trouby a péci co nejdříve po zapracování kypřícího prášku (hlavní u řidších těst).
Žitný kvásek Určeno pro domácí výrobu žitného kváskového chleba. Obsah: 30g sáček pro cca 700-750g chléb. Použití: 0,4kg žitné mouky, 400ml vody, 1 vrchovatá lžíce kvásku, lžička kmínu. Smíchat a nechat nejlépe přes noc. Pak přidat 100ml vlažné vody, promíchat a nechat odležet v teple (cca 40 stupňů C). Za 3 hodiny dojde k bouřlivému kvašení, pak smícháme s 1kg pšeničné nebo žitné mouky, 2 lžičky soli, koření a semínka dle chuti. Vyformujeme chleba, necháme vykynout a pečeme 20 min. na 250 st. C a pak dopékáme 15-20 min při teplotě 180 st. C.
Hraška je jemná směs k zahušťování a obalování. Hrašku smícháme s vodou, má mít hustotu hořčice. Obalujeme v ní zeleninu, sýr, maso a smažíme. V Hrašce jsou velmi dobré i obalované takové druhy zeleniny, které se běžně neobalují, např. papriky, cibule na plátky, pórek, plátky syrových brambor, růžičková kapusta apod. Smícháním hrašky s vodou vzniká těstíčko, které lze využít na obalování, lze z něj vyvořit placičky ke smažení nebo je možné hraškou zahušťovat polévky a omáčky. Hraška zdravěji nahrazuje vejce, trojobal či jíšku. Složení: hrách, kukuřice, rýže, jáhly, přírodně fermentovaná sójová omáčka, česnek, sůl, směs koření. Hraška jemná obsahuje méně koření, je vhodná i pro přípravu dětských jídel. Neobsahuje lepek, glutaman sodný a cholesterol. Je vhodná pro bezlepkovou a veganskou dietu.
Žádné komentáře:
Okomentovat